"Radioterapie: jak probíhá ozařování krok za krokem"
Radioterapie využívá ionizující záření k poškození DNA nádorových buněk; samotné ozáření je nebolestivé, trvá jen minuty a pacient při něm nic necítí. Léčba se pečlivě naplánuje podle CT snímků tak, aby dávka mířila do nádoru a okolní zdravé tkáně dostaly co nejméně. Nejčastěji se rozdělí do několika desítek krátkých sezení v pracovních dnech, obvykle po dobu dvou až sedmi týdnů. Nežádoucí účinky jsou většinou omezené na ozařovanou oblast a postupně odeznívají. Rozsah, dávku i počet sezení určuje radiační onkolog podle konkrétní diagnózy.
Jak to funguje
Ionizující záření poškozuje dědičnou informaci v buňkách. Nádorové buňky mají zpravidla horší schopnost tato poškození opravovat než buňky zdravé, a proto po ozáření odumírají – často až ve chvíli, kdy se pokusí rozdělit. To vysvětluje, proč se účinek radioterapie projevuje postupně, někdy i týdny po skončení léčby.
Právě rozdíl ve schopnosti oprav je také důvod, proč se celková dávka rozděluje na malé denní porce (frakce). Zdravá tkáň se mezi sezeními stihne zregenerovat, nádorová hůř. Existují i režimy s menším počtem větších dávek, používané u vybraných situací.
Podle způsobu podání rozlišujeme:
- zevní radioterapii – záření přichází z přístroje (lineárního urychlovače) mimo tělo; nejběžnější forma,
- brachyterapii – zářič se dočasně zavede přímo do nádoru nebo tělní dutiny,
- léčbu otevřenými zářiči – radioaktivní látka se podá do těla a sama se naváže v cílové tkáni.
Zevní radioterapie má dnes řadu přesných variant: techniky s modulovanou intenzitou svazku, stereotaktické ozáření malých ložisek nebo protonovou léčbu. Volba techniky patří radiačnímu onkologovi.
U kterých diagnóz se používá
Radioterapii během léčby podstoupí zhruba polovina onkologických pacientů. Používá se u nádorů prsu, prostaty, plic, hlavy a krku, děložního čípku, konečníku, u mozkových nádorů, lymfomů i u kostních metastáz.
Role léčby může být různá:
- kurativní – jako hlavní léčebná metoda (například u některých nádorů prostaty nebo hlavy a krku),
- předoperační – ke zmenšení nádoru před chirurgickým výkonem,
- pooperační (zajišťovací) – ke snížení rizika návratu v místě výkonu, typicky po prsu záchovné operaci,
- v kombinaci s chemoterapií, která účinek záření zesiluje,
- paliativní – k úlevě od bolesti kostních metastáz, ke zmírnění krvácení nebo tlakových potíží; často stačí jen několik sezení a účinek na bolest bývá velmi dobrý.
Jak léčba probíhá z pohledu pacienta
1. Konzultace. Radiační onkolog vysvětlí cíl léčby, přínos i rizika a pacient podepíše informovaný souhlas.
2. Plánovací CT (zaměření). Nejdůležitější příprava. Ležíte na desce ve stejné poloze, jakou budete mít při každém ozáření. Pořídí se CT snímky a na kůži se udělají malé značky (tečky, někdy drobné tetované body), aby bylo možné polohu přesně opakovat. U nádorů hlavy a krku se vyrábí fixační maska, u jiných lokalit polohovací podložky. Zaměření trvá zhruba půl hodiny.
3. Plánování. Tým lékařů, fyziků a radiologických asistentů připraví ozařovací plán. Trvá to obvykle několik dní až dva týdny – tato pauza je běžná a neznamená prodlení v péči.
4. Samotné ozařování. Přicházíte ambulantně, převléknete se, ulehnete na stůl, personál vás podle značek napolohuje a odejde do vedlejší místnosti, odkud vás sleduje kamerou a slyší přes mikrofon. Přístroj se kolem vás otáčí a vydává bzučivý zvuk. Nic necítíte, není to bolestivé a po ozáření nejste radioaktivní – to platí pro zevní radioterapii. Samotné záření trvá jednotky minut, celá návštěva včetně převlékání a kontroly polohy obvykle 15–30 minut.
5. Průběh a kontroly. Sezení bývají v pracovní dny, o víkendech je pauza. Jednou týdně probíhá kontrola u lékaře, kde se řeší nežádoucí účinky. Po skončení léčby následují kontroly a hodnocení efektu s odstupem.
Běžné nežádoucí účinky a jak se zvládají
Většina obtíží je místní – týká se jen ozařované oblasti – a nastupuje po prvním až druhém týdnu. Vrcholí ke konci léčby a několik týdnů po ní ustupuje.
- Kožní reakce – zarudnutí, suchost, svědění, později olupování. Pomáhá jemné mytí vlažnou vodou, bavlněné oblečení, vynechání parfemovaných přípravků a používání krémů doporučených pracovištěm. Ozařovanou kůži chraňte před sluncem.
- Únava – velmi častá, kumuluje se v průběhu léčby. Krátké procházky pomáhají víc než celodenní klid.
- Podle lokality: v oblasti hlavy a krku bolest v krku, sucho v ústech a změny chuti; v oblasti hrudníku obtížné polykání; v oblasti břicha a pánve průjem, nucení na močení nebo podráždění močových cest; v oblasti mozku otok tkáně s bolestí hlavy, který se řeší léky.
- Pozdní účinky – u části pacientů se s odstupem měsíců objevuje ztuhnutí tkáně, otok, změny sliznic nebo vliv na plodnost. Riziko závisí na dávce a lokalitě a je předmětem plánování.
Všechny potíže hlaste na týdenní kontrole. Podpůrná léčba (masti, ústní výplachy, léky proti bolesti, úpravy stravy) je běžnou součástí péče a nemá smysl s ní čekat.
Co je dobré vědět předem
- Nepřerušujte léčbu bez domluvy. Dodržení plánovaného rozvrhu má vliv na účinnost. Pokud nemůžete přijít, hlaste to předem.
- Ozařovací značky na kůži je potřeba zachovat – neodstraňujte je při mytí.
- Většina lidí zvládá práci i běžné aktivity, zvlášť při krátkých režimech; s dojížděním pomáhají ubytovací zázemí center a v odůvodněných případech sanitní doprava.
- Kouření během radioterapie zhoršuje hojení a účinek léčby v oblasti hlavy, krku a plic; podpora při odvykání je součástí péče.
- Ptejte se na cíl léčby, počet sezení, očekávané potíže a na koho se obrátit večer či o víkendu.
Časté dotazy
Budu po ozařování radioaktivní? Můžu být s dětmi? Po zevní radioterapii nikoli – žádné záření si s sebou domů neodnášíte a kontakt s rodinou včetně dětí a těhotných je bezpečný. Určitá dočasná omezení platí jen u některých forem brachyterapie a léčby otevřenými zářiči; pracoviště vás v takovém případě předem poučí.
Bolí ozařování? Samotné ozáření nebolí. Nepříjemná může být poloha, nutnost nehýbat se, u nádorů hlavy a krku fixační maska. Postupně se objevují místní potíže ozařované oblasti, které se tlumí podpůrnou léčbou.
Proč se čeká několik dní mezi zaměřením a prvním ozářením? Protože se v tu dobu počítá individuální ozařovací plán a kontroluje se jeho bezpečnost. Jde o standardní součást procesu, ne o zdržení.
Zdroje
- Česká onkologická společnost ČLS JEP – Linkos: https://www.linkos.cz
- ESMO – European Society for Medical Oncology: https://www.esmo.org
- American Cancer Society: https://www.cancer.org
- Státní ústav pro kontrolu léčiv: https://www.sukl.cz
Článek má informativní charakter. O indikaci radioterapie, dávce a rozsahu léčby rozhoduje výhradně ošetřující radiační onkolog.
Související články
"Chemoterapie: jak funguje a co při ní čekat"
"Jak chemoterapie působí na nádorové buňky, jak probíhá podávání v cyklech, jaké jsou běžné nežádoucí účinky a na co se před léčbou ptát."
"Vedlejší účinky chemoterapie a jak je zvládnout"
"Nevolnost, únava, padání vlasů, oslabená imunita. Přehled nejčastějších nežádoucích účinků chemoterapie a osvědčených způsobů, jak je mírnit."
"Imunoterapie rakoviny: jak fungují checkpoint inhibitory"
"Imunoterapie odbrzďuje imunitní systém, aby sám ničil nádor. Jak fungují checkpoint inhibitory, komu pomáhají a jaké mají nežádoucí účinky."