Lymfom: příznaky Hodgkinova i non-Hodgkinova lymfomu

Rychlá odpověď: Nejčastějším příznakem lymfomu je nebolestivě zvětšená mízní uzlina, nejčastěji na krku, v podpaží nebo v třísle, která nezmizí ani po několika týdnech a nesouvisí s infekcí. Dalšími varovnými příznaky jsou takzvané B-symptomy: neúmyslný úbytek hmotnosti (více než 10 % za půl roku), noční pocení vyžadující převlečení lůžkovin a horečky bez zjevné příčiny. Naprostá většina zvětšených uzlin má neškodnou příčinu – běžnou infekci nebo zánět – ale uzlina zvětšená déle než čtyři až šest týdnů, tvrdá, nebolestivá a rostoucí, si zaslouží vyšetření praktickým lékařem. Lymfom se dělí na dvě hlavní skupiny: Hodgkinův lymfom a mnohem častější skupinu non-Hodgkinových lymfomů, které se dále liší podle typu buněk a agresivity.

Jak se lymfom projevuje

Lymfom vzniká z bílých krvinek (lymfocytů) v mízním systému, proto se první příznaky nejčastěji objevují v uzlinách – shlukcích tkáně rozmístěných po celém těle podél krku, v podpaží, tříslech, hrudníku a břiše. Zvětšená uzlina u lymfomu bývá typicky nebolestivá, pružná až tuhá a v čase pomalu roste, na rozdíl od bolestivé, měkčí uzliny při běžné infekci, která obvykle do dvou až čtyř týdnů sama ustoupí. Pokud lymfom postihuje uzliny v hrudníku nebo břiše, může se projevit i nepřímo – tlakem na okolní orgány, kašlem, dušností nebo pocitem plnosti v břiše.

Hodgkinův vs. non-Hodgkinův lymfom

Hodgkinův lymfom je vzácnější typ, který nejčastěji postihuje mladé dospělé (typicky mezi 20.–30. rokem) a starší osoby po 55. roce. Charakteristickým znakem pod mikroskopem jsou tzv. Reedové-Sternbergovy buňky. Bývá poměrně dobře léčitelný, zejména v časných stadiích.

Non-Hodgkinovy lymfomy tvoří mnohem širší a rozmanitější skupinu desítek podtypů, které se liší podle typu postižených lymfocytů (B nebo T buňky) a rychlosti růstu – od pomalu rostoucích indolentních forem po agresivní typy vyžadující rychlé zahájení léčby. Postihují širší věkové spektrum a jsou celkově častější než Hodgkinův lymfom.

Rizikové faktory

• Oslabená imunita (po transplantaci orgánů, při HIV infekci, u vrozených imunodeficitů).
• Některé chronické infekce – virus Epstein-Barrové, bakterie Helicobacter pylori (spojená se specifickým typem žaludečního lymfomu), virus hepatitidy C.
• Autoimunitní onemocnění (revmatoidní artritida, Sjögrenův syndrom).
• Rodinná anamnéza lymfomu.
• Vyšší věk u většiny non-Hodgkinových typů.

U řady pacientů se ale žádný konkrétní rizikový faktor nenajde.

Diagnostika

Při podezření na zvětšenou uzlinu následuje klinické vyšetření, krevní testy a zobrazovací metody (ultrazvuk, CT, případně PET/CT). Definitivní diagnózu stanoví pouze biopsie uzliny s histologickým vyšetřením, které určí přesný typ lymfomu – to je klíčové pro volbu léčby, protože se jednotlivé podtypy léčí odlišně.

Kdy jít k lékaři

Vyhledejte praktického lékaře, pokud máte nebolestivě zvětšenou uzlinu přetrvávající déle než čtyři až šest týdnů, zejména v kombinaci s neúmyslným úbytkem váhy, nočním pocením vyžadujícím převlečení nebo opakovanými horečkami bez jasné příčiny. Většina zvětšených uzlin je neškodná, ale včasné vyšetření odliší běžnou infekci od stavu vyžadujícího další diagnostiku. Pokud si nejste jistí, zda vaše příznaky stojí za návštěvu lékaře, můžete se zeptat i v naší poradně.

Rizikové faktory a preventivní kroky, které máte pod kontrolou, si můžete přehledně projít v osobním plánu prevence; časté omyly kolem zvětšených uzlin a „rakoviny z mízy" pak vyvracíme v sekci mýty a fámy.

Léčba a prognóza v kostce

Léčba se odvíjí od typu a stadia lymfomu a zahrnuje chemoterapii, imunoterapii (například monoklonální protilátky jako rituximab), radioterapii, u vybraných agresivních nebo recidivujících forem i CAR-T terapii nebo transplantaci kostní dřeně. Hodgkinův lymfom patří k nádorům s vysokou vyléčitelností, zejména v časných stadiích. U non-Hodgkinových lymfomů se prognóza výrazně liší podle konkrétního podtypu – od velmi dobře léčitelných forem po agresivnější, které vyžadují intenzivnější přístup. Konkrétní odhad průběhu a volbu léčby vždy stanovuje ošetřující hematoonkolog na základě histologického typu a stadia.

Časté dotazy

Znamená zvětšená uzlina na krku automaticky lymfom? Ne, naprostá většina zvětšených uzlin souvisí s běžnou infekcí (nachlazení, angína, zubní zánět) a do několika týdnů sama ustoupí. Vyšetření je namístě, pokud uzlina přetrvává déle nebo neustále roste.

Jak dlouho může trvat, než se lymfom projeví příznaky? Zejména u pomalu rostoucích (indolentních) forem non-Hodgkinova lymfomu mohou první nenápadné příznaky předcházet diagnóze měsíce až roky. Agresivnější typy se naopak projevují rychleji.

Je noční pocení vždy příznak lymfomu? Ne, noční pocení má řadu běžnějších příčin – infekce, hormonální změny, některé léky nebo úzkost. Varovné je hlavně opakované silné pocení vyžadující převlečení lůžkovin v kombinaci s dalšími příznaky jako zvětšená uzlina nebo úbytek váhy.

Jaký je rozdíl mezi lymfomem a leukémií? Oba typy vznikají z buněk krvetvorného a mízního systému, ale lymfom typicky postihuje především uzliny a lymfatickou tkáň, zatímco leukémie primárně postihuje kostní dřeň a krev. Někdy se ale projevy překrývají a rozdíl určí až podrobná diagnostika.

Zdroje

• Česká onkologická společnost ČLS JEP – Linkos: https://www.linkos.cz
• ÚZIS ČR – Národní onkologický registr: https://www.uzis.cz
• ESMO – European Society for Medical Oncology: https://www.esmo.org
• American Cancer Society: https://www.cancer.org

Tento článek má informační charakter a nenahrazuje vyšetření ani konzultaci s lékařem.

Související články