Mikroplasty v pitné vodě: balená vs. kohoutková voda
Rychlá odpověď: Měření opakovaně ukazují, že balená voda v PET lahvích obsahuje řádově více plastových částic než voda z kohoutku — u kohoutkové vody se nálezy pohybují v jednotkách až desítkách částic na litr, u balené v tisících (a při započtení nanoplastů podle americké studie z roku 2024 i ve stovkách tisíc). Zdravotní důsledky přitom zatím nejsou prokázané. Pro český kontext z toho plyne jednoduché doporučení: pít kohoutkovou vodu je z tohoto hlediska rozumnější volba, a navíc levnější.
Kolik částic se ve vodě skutečně najde
Přehled WHO z roku 2019 shrnul dostupná data a konstatoval, že koncentrace mikroplastů v pitné vodě jsou nízké a současná evidence neukazuje na zdravotní riziko — zároveň ale upozornil na slabou kvalitu tehdejších měření.
Od té doby se metody zlepšily. Klíčovým milníkem byla práce publikovaná v roce 2024 v Proceedings of the National Academy of Sciences, která pomocí nové zobrazovací techniky detekovala v litru balené vody v průměru zhruba 240 000 částic, z nichž naprostou většinu tvořily nanoplasty — tedy velikostní třída, kterou starší metody vůbec nezachytily. Nešlo tedy o „náhlé zhoršení" balené vody, ale o zpřesnění měřítka.
U kohoutkové vody jsou nálezy v evropských sítích konzistentně nižší. Úprava vody na vodárnách (koagulace, filtrace, u některých závodů i membránové procesy) část částic odstraňuje.
Odkud se plast do balené vody dostává
- Z materiálu lahve. Nejčastěji detekovaným polymerem bývá PET a polyamid — druhý jmenovaný pochází pravděpodobně z filtrů použitých při plnění.
- Z uzávěru. Otevírání a zavírání víčka mechanicky odírá plast.
- Ze skladování. Teplo (auto na slunci, sklad bez klimatizace) a UV záření urychlují degradaci polymeru.
- Z opakovaného použití. PET lahev určená na jedno použití se při dalších cyklech odírá a hůře se čistí.
Skleněné a plechové obaly nejsou automaticky „čisté" — plast se může uvolňovat i z těsnění uzávěrů a vnitřních lakových vrstev.
Co to znamená pro zdraví: rozlišení evidence
Prokázané: Částice se ve vodě vyskytují a spolykáme jich měřitelné množství.
Podezřelé / zkoumané: Průnik nanočástic přes střevní stěnu, chronický zánět, přenos přidružených chemických látek (ftaláty, antimon jako zbytkový katalyzátor při výrobě PET, bisfenoly z jiných obalů). Většina těchto látek je ve schválených obalech pod regulačními limity.
Mýtus: „Pití z PET lahví způsobuje rakovinu." Toto tvrzení není podloženo. Ani WHO, ani EFSA, ani IARC nedospěly k závěru, že by konzumace balené vody z běžných obalů zvyšovala riziko nádorových onemocnění. Rozšířený řetězový e-mail o „dioxinech ze zmrzlých PET lahví" je dezinformace — PET dioxiny neobsahuje ani je při mrazu neuvolňuje.
Jak je na tom kohoutková voda v ČR
Česká pitná voda podléhá pravidelné kontrole podle vyhlášky o požadavcích na pitnou vodu a data agreguje Státní zdravotní ústav. Mikroplasty zatím nepatří mezi povinně sledované ukazatele — ani v ČR, ani jinde v EU — protože chybí metodická norma i podklad pro stanovení limitu. Evropská směrnice o pitné vodě z roku 2020 nicméně mikroplasty zařadila na seznam látek ke sledování, což by mělo standardizované měření postupně přinést.
Praktický důsledek: neexistuje plošná česká statistika mikroplastů v kohoutkové vodě. Dostupná evropská měření ale ukazují nižší hodnoty než u balené vody.
Praktická doporučení
- Pijte kohoutkovou vodu, pokud u vás nejsou známé problémy s kvalitou (starší dům s olověnou instalací, studna).
- Nechte vodu odtéct po delší odstávce (ráno, po dovolené) — ale kvůli kovům z potrubí, ne kvůli plastům.
- Nekupujte vodu, která stála na slunci a nenechávejte lahve v rozpáleném autě.
- Nepoužívejte opakovaně jednorázové PET lahve. Volte nerezovou nebo skleněnou lahev na doplňování.
- Zvažte filtraci tam, kde chcete jít dál: reverzní osmóza zachytí i velmi malé částice, kvalitní uhlíkový blokový filtr část z nich. Filtrační konvice řeší spíše chuť, chlor a tvrdost než mikroplasty.
- Filtry měňte podle návodu. Zanesený filtr může kvalitu vody zhoršit.
- Nekupujte přípravky slibující odstranění mikroplastů z těla — nefungují.
Časté dotazy
Je perlivá voda z PET horší než neperlivá? Rozdíly mezi typy vody a značkami jsou v měřeních větší než rozdíl mezi perlivou a neperlivou. Sycená voda může vytvářet vyšší tlak v lahvi, jednoznačný závěr o vyšším uvolňování částic ale k dispozici není.
Pomůže převařování vody? U tvrdé vody ano — čínská studie z roku 2024 popsala, že při varu se část nanoplastů zachytí do vznikajícího vápenatého kalu, který se dá odfiltrovat. Metoda je ale nepraktická jako každodenní řešení a u měkké vody funguje výrazně hůře.
Je skleněná lahev vždy lepší? Z hlediska plastových částic zpravidla ano, i když příspěvek z těsnění uzávěru zůstává. Zvažte ale i praktičnost a hmotnost — nejlepší je řešení, u kterého vydržíte.
Zdroje
- Světová zdravotnická organizace: Microplastics in drinking-water — https://www.who.int
- EFSA — https://www.efsa.europa.eu
- Státní zdravotní ústav — https://www.szu.cz
- Ministerstvo zdravotnictví ČR — https://www.mzcr.cz
- Proceedings of the National Academy of Sciences — https://www.pnas.org
- Evropská komise, směrnice o pitné vodě — https://environment.ec.europa.eu
Tento článek má informační charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem.
Související články
Je teflonová pánev zdraví škodlivá? Co říkají studie
Je teflon karcinogenní? Rozdíl mezi PTFE a PFOA, co říká IARC a EFSA a kdy je čas pánev vyměnit. Věcný přehled bez paniky.
PFAS („věčné chemikálie“): kde všude jsou a jak se jim vyhnout
PFAS neboli věčné chemikálie jsou v obalech, textilu i vodě. Co je prokázané, co podezřelé a jak expozici reálně snížit.
Poškrábaná teflonová pánev: kdy ji vyhodit a čím nahradit
Kdy je poškrábaný teflon ještě v pořádku a kdy pánev vyměnit? Co víme o uvolněných částicích, jak poznat konec životnosti a jaké jsou alternativy.