PFAS („věčné chemikálie“): kde všude jsou a jak se jim vyhnout

Rychlá odpověď: PFAS (per- a polyfluoralkylované látky) jsou skupina více než 10 000 průmyslových chemikálií, které se v přírodě prakticky nerozkládají — proto se jim říká „věčné chemikálie". Najdete je v nepromokavém oblečení, mastnotě odolných obalech, nepřilnavém nádobí i v pitné vodě. Nejlépe prozkoumaná látka PFOA je podle IARC prokázaný lidský karcinogen (skupina 1), PFOS je „možný karcinogen" (skupina 2B). Expozici snížíte omezením impregnovaných výrobků, rychlého občerstvení v mastnotě odolných obalech a případně filtrací vody s aktivním uhlím či reverzní osmózou.

Co jsou PFAS a proč se jim říká věčné chemikálie

PFAS jsou syntetické látky s vazbou uhlík–fluor, jednou z nejpevnějších vazeb v organické chemii. Díky ní odpuzují vodu i tuk a odolávají teplu — a ze stejného důvodu je běžné přírodní procesy nedokážou rozložit. Vyrábějí se od 40. let 20. století a dnes jsou měřitelné v krvi většiny světové populace, v dešťové vodě i v polárním ledu.

Nejznámější zástupci jsou PFOA (dříve při výrobě teflonu) a PFOS (dříve ve skotchgardových impregnacích a hasicích pěnách). Oba jsou dnes mezinárodně zakázané Stockholmskou úmluvou, v prostředí a v lidských tělech ale zůstávají a průmysl je nahradil novějšími PFAS (např. GenX), jejichž bezpečnost se teprve hodnotí.

Kde všude se s PFAS setkáte

• Textil a obuv: nepromokavé bundy, membrány, impregnační spreje, ubrusy a koberce s úpravou proti skvrnám
• Obaly potravin: mastnotě odolné papíry a krabičky na fast food, pytlíky na popcorn do mikrovlnky (v EU od roku 2026 omezeno)
• Kuchyně: nepřilnavé povrchy nádobí (PTFE je sám o sobě polymer PFAS, viz článek o teflonu)
• Kosmetika: některé voděodolné make-upy a řasenky (v INCI hledejte „fluoro" v názvu)
• Pitná voda: kontaminace z průmyslu, letišť a hasicích pěn; hlavní zdroj expozice v zasažených lokalitách
• Potraviny: ryby a vnitřnosti z kontaminovaných oblastí, vejce z domácích chovů poblíž zdrojů znečištění

Co je prokázané, co podezřelé a co mýtus

Prokázané: IARC klasifikovala v roce 2023 PFOA jako karcinogen skupiny 1 (dostatečné důkazy pro rakovinu ledvin a varlat, mj. z C8 Health Study po kontaminaci v Západní Virginii). EFSA v roce 2020 stanovila přísný tolerovatelný týdenní příjem 4,4 ng/kg tělesné hmotnosti pro součet čtyř hlavních PFAS — mimo jiné kvůli prokázanému vlivu na imunitní odpověď (snížená tvorba protilátek po očkování u dětí) a hladinu cholesterolu.

Podezřelé: PFOS je ve skupině 2B (možný karcinogen). U dalších tisíců PFAS včetně náhrad typu GenX zatím chybí dostatečná data; ECHA je hodnotí a v EU se projednává plošné omezení celé skupiny (tzv. universal PFAS restriction). Diskutují se souvislosti s poruchami štítné žlázy, plodností a nižší porodní hmotností.

Mýtus: „Každý kontakt s PFAS způsobuje rakovinu." Rozhoduje dávka a doba expozice. Běžný spotřebitel s nekontaminovanou vodou má expozici řádově nižší než lidé z postižených lokalit, na nichž byla rizika prokázána. Smyslem prevence je snižovat zbytečnou dlouhodobou zátěž, ne panikařit z jedné bundy.

Jak expozici PFAS prakticky snížit

1. Zjistěte kvalitu své pitné vody. Vodárny v ČR musejí od roku 2026 hlídat limit 0,1 µg/l pro součet 20 PFAS (evropská směrnice o pitné vodě). Rozbor vlastní studny lze objednat u akreditovaných laboratoří zdravotních ústavů.
2. Filtrujte, pokud je důvod. PFAS částečně zachytí kvalitní filtr s aktivním uhlím, spolehlivěji reverzní osmóza (viz náš návod na výběr filtru). Převaření vody nepomáhá.
3. Omezte mastnotě odolné jednorázové obaly — jídlo z nich doma přendejte, horké a mastné pokrmy v nich neskladujte.
4. U oblečení zvažte, kde membránu opravdu potřebujete. Pro město stačí textilie bez PFC/PFAS impregnace (výrobci je značí „PFC-free"); membránové bundy nechte na hory.
5. Impregnační spreje aplikujte venku a volte výrobky deklarované bez fluorkarbonů.
6. V kosmetice se vyhněte složkám s „perfluoro-" či „polyfluoro-" v INCI názvu.
7. Nepropadejte snaze o nulu. Úplné vyhnutí se PFAS není možné; cílem je omezit největší a nejzbytečnější zdroje.

Časté dotazy

Dá se PFAS z těla „vyčistit" detoxem? Ne. PFAS se vylučují pomalu (poločas PFOA v těle je řádově roky) a žádný doplněk stravy to neurychlí. Jediná funkční strategie je omezit další příjem.

Mám vyhodit nepromokavou bundu a teflonovou pánev? Není to nutné. Expozice z hotových výrobků při běžném užívání je malá; problém PFAS je především environmentální (výroba, odpad, voda). Při novém nákupu ale dává smysl volit varianty bez PFAS.

Je balená voda bez PFAS? Ne automaticky. Balené vody podléhají podobným limitům jako kohoutková a testy v různých zemích našly stopová množství i v nich. Kupovat balenou vodu kvůli PFAS obecně smysl nedává.

Jak zjistím hladinu PFAS ve své krvi? Vyšetření nabízejí specializované laboratoře, pro běžnou populaci ho ale odborné instituce plošně nedoporučují — výsledek zatím nemá jasnou léčebnou konsekvenci. Smysl může mít u osob z prokázaně kontaminovaných lokalit, ideálně po poradě s lékařem.

Zdroje

• IARC Monographs, sv. 135: PFOA a PFOS (2023) — https://monographs.iarc.who.int
• EFSA: Risk to human health related to the presence of perfluoroalkyl substances in food (2020) — https://www.efsa.europa.eu
• ECHA: PFAS a návrh plošné restrikce — https://echa.europa.eu
• Směrnice EU 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě — https://eur-lex.europa.eu
• Státní zdravotní ústav: monitoring pitné vody a expozice populace — https://szu.cz
• US National Cancer Institute: PFAS Exposure and Risk of Cancer — https://www.cancer.gov

Tento článek má informační charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem.

Související články