Sklenka vína pro zdraví? Mýtus, který věda pohřbila
Rychlá odpověď: Ne, sklenka červeného vína denně zdraví neprospívá – jde o jeden z nejvytrvalejších výživových mýtů posledních třiceti let. Představa, že mírné pití vína chrání srdce (tzv. „francouzský paradox" a J-křivka rizika), vycházela ze studií, které nedokázaly dostatečně oddělit vliv alkoholu od jiných návyků mírných konzumentů vína (vyšší socioekonomický status, zdravější strava, nekuřáctví). Novější, metodicky přísnější studie tento ochranný efekt nepotvrzují a alkohol v jakémkoli množství zůstává podle IARC prokázaným karcinogenem. Látka resveratrol z červeného vína má v laboratoři zajímavé vlastnosti, ale v množství obsaženém ve sklence vína nemá měřitelný zdravotní přínos.
Odkud mýtus pochází
V 90. letech přitáhla pozornost pozorování, že Francouzi mají navzdory tučné stravě nižší výskyt srdečních onemocnění než Američané – jev nazvaný „francouzský paradox", který se přisuzoval pravidelnému pití červeného vína. Z toho vzešla tzv. J-křivka: grafy naznačující, že mírní konzumenti alkoholu mají nižší riziko úmrtí než abstinenti i než silní konzumenti. Tato pozorování rychle uchvátila veřejnost i marketing vinařského průmyslu.
Co ukázaly novější studie
- Metodický problém „zdravého abstinenta": Starší studie často zahrnovaly mezi abstinenty i bývalé silné pijáky, kteří přestali pít kvůli už existujícím zdravotním problémům. To uměle zhoršovalo výsledky skupiny „abstinentů" a zkreslovalo srovnání ve prospěch mírného pití.
- Mendelovské randomizační studie: Využívají genetické varianty ovlivňující metabolismus alkoholu k odstranění zkreslení životním stylem. Tyto studie (např. práce publikované v Lancetu a JAMA) ochranný efekt mírného pití na kardiovaskulární riziko nepotvrdily.
- Global Burden of Disease studie (2018, Lancet): Rozsáhlá analýza dat ze 195 zemí dospěla k závěru, že úroveň konzumace alkoholu minimalizující celkové zdravotní riziko je nula.
- Resveratrol: Klinické studie u lidí ukázaly, že množství resveratrolu ve sklence vína je o řády nižší než dávky používané v laboratorních experimentech na buňkách a zvířatech, kde se objevily sliby protizánětlivého a protinádorového účinku. U lidí v reálných dávkách z vína nebyl podobný účinek prokázán.
Prokázané, podezřelé, mýtus
Prokázané: Alkohol včetně vína zvyšuje riziko rakoviny prsu, jater, jícnu, dutiny ústní a tlustého střeva úměrně vypitému množství. Toto platí bez ohledu na typ nápoje.
Podezřelé, ale nevýznamné v praxi: Antioxidační vlastnosti polyfenolů z hroznů (včetně resveratrolu) v laboratorních podmínkách – nejsou přenositelné do reálného zdravotního přínosu při konzumaci vína v běžném množství.
Mýtus: Že sklenka vína denně „chrání srdce" a je zdravější volbou než abstinence. Novější a metodicky kvalitnější studie tento závěr nepodporují; ochranný efekt byl pravděpodobně artefaktem zkreslení životním stylem.
Praktická doporučení
- Pro zdravé srdce mají mnohem silnější a jistější evidenci pravidelný pohyb, nekuřáctví, středomořský vzorec stravování a kontrola krevního tlaku a cholesterolu než pití vína.
- Pokud víno pijete kvůli chuti, nemusíte přestat, ale nedělejte to z přesvědčení, že jde o zdravotní opatření.
- Antioxidanty získáte spolehlivěji z hroznů, bobulovin, zeleniny a čaje bez rizika spojeného s alkoholem.
- U žen s rizikem rakoviny prsu (rodinná anamnéza, mutace BRCA) je omezení alkoholu včetně vína jedním z konkrétních kroků s doloženým dopadem na riziko.
- Více mýtů o výživě a prevenci najdete v sekci mýty a fámy, o alkoholu obecně v článku o alkoholu a riziku rakoviny; svůj osobní přehled rizikových návyků si sestavíte v mém plánu prevence.
Časté dotazy
Je červené víno lepší volba než bílé nebo pivo? Z hlediska rizika rakoviny ne – rozhoduje množství čistého alkoholu, ne barva nebo typ nápoje. Polyfenoly v červeném víně tento rozdíl nevyrovnávají.
Proč se pak o víně tak dlouho psalo jako o zdravém nápoji? Kvůli metodicky problematickým starším studiím, které nedokázaly oddělit vliv alkoholu od jiných zdravých návyků mírných konzumentů, a kvůli atraktivnímu příběhu „francouzského paradoxu", který se dobře šířil.
Má resveratrol ve formě doplňku stravy smysl? Klinické důkazy o přínosu u lidí v dávkách dostupných v doplňcích jsou zatím slabé a nekonzistentní. O užívání jakýchkoli doplňků stravy je vhodné se poradit s lékařem, zejména při probíhající léčbě.
Znamená to, že sklenka vína jednou za čas je nebezpečná? Riziko roste s množstvím a frekvencí, takže příležitostné, málo časté pití nese menší riziko než denní konzumace. Bezpečná, rizika prostá dávka ale podle WHO neexistuje.
Zdroje
- WHO: No level of alcohol consumption is safe for our health: https://www.who.int
- IARC Monographs, sv. 100E: Alcohol consumption: https://monographs.iarc.who.int
- American Cancer Society: https://www.cancer.org
- ÚZIS ČR: https://www.uzis.cz
Tento článek má informační charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem.
Související články
Uzeniny a rakovina: proč jsou karcinogen 1. skupiny IARC
Zpracované maso řadí IARC mezi prokázané karcinogeny. Co to znamená, jak velké je riziko u šunky či salámu a kolik uzenin je rozumné jíst.
Kolik uzenin je „bezpečné“ množství? Čísla z velkých studií
Jak velké riziko přináší 50 g uzenin denně, co říkají čísla z kohortových studií a jaké množství zpracovaného masa doporučují odborníci.
Alkohol a rakovina: proč bezpečná dávka neexistuje
Alkohol je prokázaný karcinogen 1. skupiny IARC. Kterých sedmi nádorů se týká, proč WHO říká, že bezpečná dávka neexistuje, a co to znamená pro Česko.